Růžový superúplněk

V úterý 27. dubna nastal o půl šesté ráno úplněk a o 11 hodin se Měsíc na své dráze přiblížil k Zemi jen na 357 370 km. V úterý večer se tak nad obzor vyhoupne druhý největší měsíční kotouč letošního roku. 

Letošní dubnový úplněk si vysloužil hned dvě přezdívky. Jednak jde o tzv. růžový úplněk, což kupodivu nemá nic společného s jeho zabarvením. Podle starých ročenek amerických farmářů měl totiž každý úplněk své vlastní jméno. Ten dubnový byl nazván podle růžové barvy plamenek šídlovitých čili okrasných květin původem ze Severní Ameriky, které rozkvétají právě v dubnu. Druhá přezdívka vyplývá z toho, že půjde zároveň o tzv. superúplněk.
Proč superúplněk?
Nebeská mechanika Měsíci velí, že náš souputník kolem Země neobíhá po přesné kruhové dráze, ale po mírně výstředné elipse. A tak je někdy k Zemi blíž (přízemí) a někdy zase dál (odzemí). Vzhledem k tomu, že časy přízemí a odzemí nesouvisí s měsíčními fázemi, mohou nastávat okamžiky největšího či nejmenšího přiblížení Měsíce k Zemi při libovolných fázích. A právě o to jde. Když totiž přízemí nastane zrovna v době, kdy je Měsíc v úplňku, tak tento úplněk bude o něco větší než ty, které se s dobou přízemí neshodly. Záleží jen na tom, jak moc se doba přízemí kryje s dobou úplňku a jak blízko v daném přízemí Měsíc od Země je (vzdálenost Měsíce se při různých přízemích liší). A tak některé úplňky jsou více super a jiné méně.

Asi by to nikdo nepoznal, ale třeba to někoho přimělo na chvíli zvednout hlavu a zapomenout na svět kolem. Hezký Měsíc všem!

Fotografie pořízeny z mobilního telefonu.